Na vstup do paušálního režimu (PD) má nárok jen OSVČ, která:
- v minulém roce nepřesáhla rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu – 2 miliony Kč (s výjimkou příjmů osvobozených od daně, příjmů, které nejsou předmětem daně, příjmů, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně)
- není plátcem DPH
- není dlužníkem se zahájeným insolvenčním řízením
- není společníkem v.o.s. ani komplementářem k.s.
- není zaměstnancem.
OSVČ, která zároveň pracuje na dohodu, má na PD nárok, pokud je dohoda o pracovní činnosti s odměnou do 4.499 korun měsíčně a dohoda o provedení práce do 11.499 korun měsíčně zdaňovány srážkovou daní (tj. pokud nebylo podepsáno prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti).
OSVČ, která zahajuje činnost, je poplatníkem v paušálním režimu od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tuto činnost zahajuje – podmínky platí obdobně.
Oznámit finanční správě vstup do paušálního režimu lze online (přes portál či datovou schránkou) nebo osobně na finančním úřadu vč. ČSSZ i ZP prostřednictvím podání na: https://www.financnisprava.cz/cs/dane/dane/dan-z-prijmu/pausalni-dan/oznameni-o-vstupu-do-pausalniho-rezimu
Lhůta pro podání oznámení o vstupu / vystoupení je do desátého dne rozhodného zdaňovacího období, tj. období, ve kterém poplatník vstupuje do / vystupuje z paušálního režimu. Prvním dnem období bude středa 1. ledna 2025, desátým tedy 10. ledna 2025. V jediném odvodu, tzv. paušální záloze, tak budou živnostníci platit od ledna do prosince 2025 (v prvním pásmu) 8.716 korun za měsíc. Oznámení o jiné výši PD nebo o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu podané po této lhůtě je neúčinné.
Podání vůči živnostenskému úřadu (tj. ohlášení živnosti a žádost o koncesi) musí poplatník vždy učinit na živnostenském úřadu, lze k tomu využít jednotného registračního formuláře.
Kromě 100 korun zálohy na daň je součástí odvodu minimální záloha na sociální pojištění 5.473 korun a minimální záloha na zdravotní pojištění 3.143 korun. Měsíční záloha musí být zaplacena vždy nejpozději do 20. dne příslušného kalendářního měsíce. Paušální daň je možné zaplatit na celý rok dopředu. Zaplacená částka se pak postupně započítává na zálohy za jednotlivé měsíce. Platí se na účty jednotlivých finančních úřadů s předčíslím bankovního účtu 2866, číslem matriky finančního úřadu a kódem banky 0710 (ČNB).
Budete-li na paušální daň přecházet v následujícím měsíci, nesmíte zapomenout na doplacení všech záloh na pojistném za rok 2024.
OSVČ, kteří již podnikají, by neměli zapomenout také na pravidla pro úpravu základu daně uvedená v § 23 ZPD. Ta platí obdobně pro přechod ze zdaňovacího období, ve kterém daň poplatníka nebyla rovna paušální dani, do zdaňovacího období, za které je jeho daň rovna této paušální dani. Omezení platí i na odpisy, které nelze za toto zdaňovací období uplatnit, ani o tuto dobu prodloužit odpisování pro daňové účely. Ve zdaňovacím období, vede poplatník (vlastník nebo nájemce) odpisy pouze evidenčně. Příjmy a výdaje spolupracujících osob nelze rozdělovat na a od poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani.
Také následující slevy na dani nelze uplatnit:
- Základní sleva na poplatníka.
- Sleva na manželku nebo manžela.
- Slevy pro invalidního důchodce.
- Slevu na dítě (daňové zvýhodnění).
- pásmo – Příjmy do 1 milionu korun (PD: 8.716 Kč / měs.)
Do 1. pásma spadají všechny OSVČ s ročním příjmem do milionu korun.
Mohou do něj vstoupit ale i podnikatelé s příjmy do 1,5 milionu Kč, pokud mají minimálně tři čtvrtiny všech výdělků z činností, na které je možné uplatnit osmdesáti či šedesátiprocentní výdajový paušál – tedy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a všech živností včetně řemeslných.
Nárok mají i v případě, že dosud výdajový paušál v daňovém přiznání neuplatňovali (na nejnižší možnou paušální daň mají nárok i ti s příjmy do dvou milionů ročně, již mají nejméně tři čtvrtiny z příjmů z činnosti, na kterou lze uplatnit pouze osmdesátiprocentní výdajový paušál).
Pokud OSVČ splňuje zákonné podmínky pro vstup do paušálního režimu (příjmy ze samostatné činnosti do 1 mil. Kč, neplátce DPH, bez příjmů ze závislé činnosti atd.) avšak má kromě příjmů z podnikání i další neosvobozené příjmy dle § 8, § 9 nebo § 10 zákona o daních (např. úroky ze zápůjčky, pronájem garáže, prodej akcií), které nejsou zdaňovány srážkovou daní, může využít paušální daň. Obecně platí, že příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy, tj. příjmy dle § 8, § 9 a § 10 zákona o daních z příjmů, nevstupují do limitu ročních příjmů ze samostatné činnosti ve výši 1 mil. Kč pro možnost vstupu do paušálního režimu. Na druhé straně je výše těchto příjmů, které nejsou daněny srážkovou daní, rozhodná pro posouzení toho, zda je daňová povinnost poplatníka po skončení zdaňovacího období rovna paušální dani nebo zda-li bude muset podat daňové přiznání. Za předpokladu, že uvedené příjmy ve zdaňovacím období nepřesáhnou v úhrnu částku 50 tisíc Kč, nemusí přiznání podávat, další podmínky a postupy ukládá § 7a ZDP. Překročení tohoto limitu v daném roce není důvodem pro ukončení paušálního režimu, ale poplatník za toto období nemá nárok na paušální daň a veškeré příjmy je třeba uvést v daňovém přiznání (tj. vč. těch ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP). Zaplacené paušální zálohy na daň se započítají na celkovou daňovou povinnost. Rovněž v daném případě vznikne povinnost podat přehledy o příjmech a výdajích týkající se důchodového a zdravotního pojištění.